6. Požadavky na fakturační měření

V elektroměrových rozváděčích musí být upraveny k zaplombování tyto části instalovaného zařízení:

• kryt svorkovnice elektroměru;
• kryt hlavního jističe před elektroměrem, případně kryt nastavitelné nadproudové zkratové spouště;
• kryt svorkovnice spínacího prvku;
• kryt a páčka jističe spínacího prvku v zapnuté poloze;
• kryt hlavního vypínače elektroměrového rozváděče (pokud je vypínač instalován);
• kryt vypínacího prvku instalace uživatele DS (pokud je umístěn v plombované části);
• svorkovnice PEN;
• kryt optočlenu včetně napájecího zdroje (pokud je zákazníkem optočlen požadován);
• kryty ve skříňovém rozváděči (kryty elektrorozvodného jádra) nebo další části rozváděče, které jsou odnímatelné a kryjí neměřenou část odběrného zařízení.
• kryt ovládacího relé (pokud je instalováno).

U měřicích zařízení v zapojení s MTP se navíc plombou zajišťuje:

• kryt zkušební svorkovnice;
• kryt a páčka pojistkového odpínače v zapnuté poloze;
• kryt svorek měřicích transformátorů proudu;
• přívodní pole rozváděče nn;
• kryt ovládacího relé (pokud je instalováno).

Ostatní zařízení nebo části rozváděče, které musí být upraveny k zaplombování:

• přepěťové ochrany umístěné v samostatné skříni v neměřené části rozvodů;
• HDS (pokud má být upravena k zaplombování);
• místo odbočení z HDV - odbočky k elektroměrům;
• místo připojení neměřeného odběru;
• kryty neměřených částí rozváděče;
• vyjímatelný nebo výklopný montážní rám elektroměrového rozváděče.

Pokud jsou všechny části instalovaného zařízení mimo elektroměr umístěny pod plombovatelným krytem, musí být vždy umožněno zaplombování zkušebních svorkovnic, spínacích prvků a krytů svorek měřicích transformátorů.

Při použití typizované elektroměrové desky musí být řádně osazen také bezpečnostní upevňovací šroub umístěný pod elektroměrem, pokud není zabezpečení před neoprávněným odběrem výrobcem provedeno jiným způsobem.

Vstupní pole hlavního rozváděče nn, jakož i všechna pole, v nichž jsou umístěny měřicí soupravy, MTP nebo v nichž jsou neměřené části, musí být ze všech stran plně zakryty, odnímatelné kryty musí být upraveny k zaplombování a jejich provedení je doporučeno přednostně z nevodivého materiálu.

Porušení plomb, nezbytné pro provádění elektroinstalačních a revizních prací, musí být předem nahlášeno on-line, telefonicky na bezplatnou kontaktní linku 800 850 860, zadáním požadavku v Distribučním portálu (DIP) nebo e-mailem na info@cezdistribuce.cz s uvedením důvodu prováděných prací na neměřených částech a termínem zaplombování.

Elektroměrový rozváděč pro připojení prozatímního odběrného místa musí být trvale přístupný pověřeným pracovníkům PDS, i v době nepřítomnosti uživatele DS. Trvale přístupné musí být i měřicí zařízení.

Místo připojení k DS určuje pověřený pracovník PDS. Elektroměrový rozváděč musí být umístěn co nejblíže k místu připojení, v kabelové síti obvykle do vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti 10 m od tohoto místa.
V odůvodněných případech lze dle místních podmínek připustit delší připojovací vedení.

Přívodní vedení od místa napojení k zařízení distribuční soustavy k prozatímnímu elektroměrovému rozváděči musí být celistvé a vhodně mechanicky chráněné proti poškození, musí být ukončeno na přívodní svorkovnici, hlavním vypínači nebo hlavním jističi elektroměrového rozváděče. Provedení tohoto vedení přes zásuvku(y) je nepřípustné. Průřez přívodního vedení musí odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe před elektroměrem.

Prozatímní elektroměrový rozváděč musí být proveden a provozován v souladu s příslušnými technickými a bezpečnostními normami a s požadavky kapitol 6.1. – 6.6., 6.8. – 6.9. těchto Připojovacích podmínek. Stupeň krytí prozatímního rozváděče musí odpovídat charakteru místa, kde je zařízení momentálně umístěno.

Požadavky zajišťující bezpečnost provozování řeší ČSN 34 1090.

Pokud je hlavní vypínač umístěn v neměřené části mobilního elektroměrového rozváděče, musí jeho provedení znemožňovat neoprávněný odběr.

Za bezpečný stav prozatímního elektrického zařízení od jeho zřízení až po jeho odstranění zodpovídá pověřená osoba odpovědná za elektrické zařízení.

6.7.1. Účel

Neměřený odběr je možné zřídit jen v případech, které jsou vymezeny aktuálním cenovým rozhodnutím ERÚ, a kde není technicko- ekonomicky možné odběr řádně měřit měřicím zařízením PDS a zároveň v požadovaném místě není v elektroměrovém rozváděči k dispozici volná pozice pro umístění dalšího fakturačního měření.

Místo a způsob připojení neměřeného odběru určí pověřený pracovník PDS.

V budovách, které mají charakter bytových domů, kde je již instalováno fakturační měření v elektroměrových rozváděčích, nebo v budovách občanské vybavenosti, kde jsou stávající elektroměry soustředěny do jednoho místa (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.), se napojení neměřeného odběru provede z neměřených míst těchto elektroměrových rozváděčů, které musí být uzpůsobeny pro zaplombování. Jistič neměřeného odběru musí být umístěn ve společném prostoru s hlavními jističi stávajících elektroměrů. Tam, kde není možné provést napojení ze stávajícího elektroměrového rozváděče, provede se napojení neměřeného odběru z přípojkové skříně jednotlivých odběrných míst v souladu s příslušnými technickými normami. Jistič se v těchto případech umísťuje v samostatném rozváděči k tomuto ú čelu připraveném a umožňujícím řádné zaplombování krytů hlavního jističe a svorkovnice PEN. Umístění tohoto rozváděče musí být co nejblíže přípojkové skříni, z níž je připojen, kde pro umístění tohoto rozváděče platí pravidla dle kapitoly 6. Pro uzavírání rozváděče neměřeného odběru se doporučuje zámek na trnový klíč 6×6 mm.

6.7.2. Jistič neměřeného odběru

Hlavní jistič neměřeného odběru musí mít proudovou hodnotu maximálně 6 A, odpovídající technické normě ČSN EN 60898-1, a musí být s vypínací charakteristikou B a jmenovitou vypínací zkratovou schopností minimálně 10 kA.Vyšší proudová hodnota jističe je přípustná pouze po předložení dokladů k zařízení, jejich projednání a odsouhlasení pověřeným pracovníkem PDS.

Jistič neměřeného odběru a vývody z přípojkové skříně musí být označeny štítkem s nápisem: „Neměřený odběr“ a označením účelu použití.

Nepřímé zapojení elektroměru s MTP se používá nad 80 A jmenovitého proudu hlavního jističe před elektroměrem.

Poloha a rozmístění instalovaných prvků musí umožňovat bezpečnou instalaci nebo výměnu přístrojů měřicí soupravy a komunikačních přístrojů a přístup ke všem prvkům měřicího řetězce.

Pokud jsou za panelem pro instalaci elektroměru umístěny mimo spojovací vedení další prvky měřicí soupravy, pak musí být panel v pohyblivém provedení (vyklopení podle svislé osy).

Pohyblivý panel musí umožnovat vyklopení umožňující dostatečný přístup k prvkům měřicí soupravy umístěné za panelem i po instalaci elektroměru.

6.6.1. Měřicí transformátory proudu

MTP musí mít jmenovitý převod XXX/5 A, musí být dimenzovány na jmenovitou zátěž dle tabulky, třídy přesnosti 0,5 S (nebo přesnější) s čitelnými výrobními štítky. Lze použít pouze typy MTP v souladu s platnou legislativou České republiky a úředně ověřené autorizovaným metrologickým střediskem. Pro nová nebo rekonstruovaná odběrná místa/výrobny/LDS a při náhradách vadných MTP je vyžadováno potvrzení o ověření stanoveného měřidla.

MTP musí být instalovány svorkou P1 (K) směrem k distribuční síti a zároveň tak, aby štítky se jmenovitými parametry byly přístupné a čitelné po otevření dvířek elektroměrového rozváděče, případně po demontáži krytu rozváděče. Svorkovnice sekundárních svorek musí být vybaveny plombovatelným krytem.

MTP se umísťují mimo část určenou k osazení elektroměru.

Jmenovitá hodnota primárního proudu MTP musí odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe před elektroměrem. Jmenovité hodnoty primárního proudu MTP musí být ve všech fázích shodné a musí odpovídat hodnotám 100, 125, 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750 [A] (a u vyšších hodnot násobky 10×) dle ČSN EN 60044-1. Přiřazení MTP k příslušným proudovým hodnotám hlavních jističů je uvedeno
v tabulce.

Každá změna proudové hodnoty hlavního jističe či primárního proudu MTP musí být předem odsouhlasena pověřeným pracovníkem PDS.

Pokud bude snížena proudová hodnota hlavního jističe pod 50% včetně jmenovité hodnoty primárního proudu MTP, pak musí být MTP vyměněny za příslušné dimenzované.

Na MTP, sloužící pro fakturační měření, nesmí být napojeno žádné jiné měřicí nebo kontrolní za řízení. MTP jsou vždy v majetku uživatele DS.

6.6.2. Zkušební svorkovnice

Zkušební svorkovnice musí být osazena u všech druhů nepřímých fakturačních měření. Instaluje se v blízkosti elektroměru, vždy
ve vodorovné poloze tak, aby napěťové propojky v poloze rozpojení spadly dolů (viz VP_1 Schémata nn).

Zkušební svorkovnice musí umožňovat:

• bezpečné rozpojení nebo spojení každého napěťového okruhu s možností aretace;
• bezpečné zazkratování nebo odzkratování proudového okruhu sekundárního vinutí každého MTP;
• sériové připojení kontrolního přístroje do proudového okruhu sekundárního vinutí každého MTP bez přerušení proudového měřicího obvodu;
• řazení svorek dle schématu v VP_1 (Schéma č. 8);
• zaplombování;

Napěťové okruhy se propojí se zkušební svorkovnicí přes pojistkový odpínač s pojistkami 2 A a charakteristikou gG.

Pro fakturační měření lze použít pouze zkušební svorkovnici odsouhlasenou pověřeným pracovníkem PDS. Je doporučeno kompaktní, nerozebíratelné provedení svorkovnice (například ZS1b).

6.6.3. Průřezy a barevné značení vodičů

Propojovací vedení mezi MTP a zkušební svorkovnicí musí být provedeno bez přerušení v celistvých délkách dle tabulky.

Barevné přeznačování vodičů u nepřímého zapojení elektroměru je nepřípustné.

6.5.1 Zapojení

Přímé zapojení elektroměru se používá pro hodnoty jmenovitého proudu hlavního jističe před elektroměrem do 80 A včetně.

U oceloplechových rozváděčů musí být ochranná svorkovnice PEN spojená s ochrannou svorkou rozváděče.

6.5.2. Průřezy vodičů

Musí být dodrženy stejné průřezy přívodních fázových vodičů, stejné průřezy vývodních fázových vodičů elektroměrů s přímým fakturačním měřením a musí odpovídat předpokládanému proudovému zatížení a předřazenému jistícímu prvku.

Fázové vodiče musí mít minimální průřez 6 mm² Cu a maximální průřez 16 mm² Cu.

Ovládací vodiče tarifu, stykače, spínacího prvku a optočlenu musí mít průřez 1,5 mm² Cu.

Nulový vodič (N) zapojený mezi elektroměrem a svorkovnicí PEN musí mít průřez minimálně 6 mm² Cu.

Barevné značení vodičů v elektroměrových rozváděčích vyrobených po 1. lednu 2020 musí odpovídat schématům ve VP_1. U stávajících společných rozváděčů, kde je minimálně jedno odběrné místo/výrobna/LDS osazena elektroměrem, PDS akceptuje pro nové odběrné místo/výrobnu/LDS stávající barevné značení vodičů v elektroměrovém rozváděči.
Osoba s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací může změnit barevné pořadí fázových vodičů v elektroměrovém rozváděči s ohledem na zajištění pravotočivého sledu fází v elektroměru, včetně změny umístění návleček.

V elektroměrových rozváděčích, v části určené pro osazení měřicího zařízení, je při dodržení proudové zatížitelnosti jednotlivých prvků, povolena instalace pouze následujících zařízení:

• jistič před elektroměrem;
• jistič v obvodu spínacího prvku;
• elektroměr;
• spínací prvek;
• svorkovnice PEN;
• přívodní svorkovnice – může být instalována pouze v případě přívodního vedení o průřezu větším než 16 mm²;
• vývodní svorkovnice může být instalována pouze u konstrukcí rozváděčů bez podružné části;
• optočlen včetně jeho napájecího zdroje (pro impulzní výstup S0);
• snímač metrologické diody nebo optického rozhraní;
• zařízení pro dálkový přenos impulzů;
• vysílač k přenosu stavu výstupních kontaktů přijímače HDO; 
• hlavní vypínač na vstupu do elektroměrového rozváděče (pokud je instalován);
• vypínací prvek pro galvanické odpojení elektroměrového rozváděče do navazující instalace zákazníka (u odběrných míst s výrobnou, záložním zdrojem) dle kapitoly 6.4.4;
• prvky zajišťující funkci Total a Central Stop dle kapitoly 5.6;
• ovládací relé (např. u výroben) - musí splňovat technické požadavky dle kapitoly 6.4.3.;
• přepěťová ochrana typu T1 (dříve B) dle kapitoly 5.4;
• aktivní nebo pasivní protipožární zařízení dle kapitoly 6.4.5.

V rozváděčích pro měřicí zařízení v zapojení s MTP je nutno instalovat navíc:

• zkušební svorkovnici;
• pojistkový odpínač pro jištění napěťových obvodů elektroměru;
• komunikační modul pro dálkový odečet dat;
• ovládací relé – musí splňovat technické požadavky dle kapitoly 6.4.3.

 

Odbočky z HDV k hlavním jističům a k jističům spínacích prvků lze řešit použitím propojovacích hřebenů za předpokladu dodržení jejich proudového zatížení.

Podružné elektroměry a jiné přístroje pro instalační rozvod se umísťují do samostatného rozváděče nebo samostatné části elektroměrového rozváděče (mimo plombovatelnou část rozváděče fakturačního měření) a zapojují se vždy za elektroměry pro fakturační měření. K ovládání tarifu podružného elektroměru nelze použít ovládací vodič z fakturačního měření..

Ovládání distribuční sazby fakturačního elektroměru, omezování činného výkonu výrobny a blokování nabíjení elektromobilů spínacím prvkem, který je v jiném rozváděči než elektroměr, je nepřípustné.

Každé místo pro elektroměr, příslušný hlavní jistič, spínací prvek a bytovou svorkovnici musí být opatřeno trvanlivým štítkem s označením odběrného místa/výrobny/LDS (číslo popisné, číslo parcely, číslo bytu, číslo provozovny apod.).

Pro upevnění měřicí soupravy musí být rozváděče osazeny spojovacím materiálem se závitem M5 s vhodnou antikorozní ochranou a zajištěním proti otáčení a vypadnutí.

Konstrukce elektroměrového rozváděče musí umožňovat upevnění elektroměru a spínacího prvku ve třech bodech. Pro spínací prvek musí být rozteč spodních upevňovacích šroubů minimálně 75 mm.

Montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být umožněna včetně krytů svorkovnic..

Viz tabulka.

6.4.1. Jističe

Před elektroměr se musí osadit hlavní jistič se stejným počtem pólů, jako má elektroměr fází. Hlavní jistič před elektroměrem je jisticí zařízení odběratele, které svou funkcí omezuje výši rezervovaného příkonu v odběrném místě a jeho proudová hodnota je vždy součástí sjednané distribuční sazby.

Jako hlavní jistič před elektroměrem musí být použit pouze jistič:

• s charakteristikou typu B ve jmenovité řadě 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100, 125 A. Charakteristika C nebo D je
  přípustná pro spotřebiče s velkým záběrovým proudem pouze po projednání a odsouhlasení pověřeným pracovníkem PDS;
• s nadproudovou zkratovou spouští v rozsahu tří až pětinásobku I_n (kde I_n je jmenovitý proud jističe) v čase 0,2 s. Použití nadproudové zkratové spouště s funkčností vyšší než při pětinásobku I_n v čase 0,2 s je přípustné pouze po projednání a odsouhlasení pověřeným pracovníkem PDS. Musí být ve jmenovité řadě 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 100, 125, 160, 200, 250, 300, 315, 320, 400, 500, 630, 800, 1000 A;
• se jmenovitou zkratovou schopností minimálně 10 kA;
• který je instalován ve svislé poloze tak, aby páčka v zapnuté poloze byla nahoře.

Žádost o jinou charakteristiku než B nebo nadproudovou zkratovou spoušť s funkčností vyšší než pětinásobek I_n bude posouzena pověřeným pracovníkem PDS, na základě doložení a posouzení dokumentu Dotazník pro posouzení zpětných vlivů na DS.

Ve funkci hlavního jističe pro přímé měření nesmí být použit jistič s dálkovým ovládáním nebo s kontakty pro signalizaci stavu.

Pro jednofázové odběry je maximální přípustná proudová hodnota jističe 25 A. U třífázových jističů nesmí být konstrukčně možné samostatně ovládat jednotlivé fáze (nesmí být rozebíratelná propojka mezi jednotlivými póly jističe).

Hlavní jistič musí být opatřen nezáměnným označením proudové hodnoty (např. zvláštní barva ovládací páčky nebo originální štítek s popisem parametrů od výrobce) a jeho vypínací charakteristiky.

Jističe s nastavitelnou nadproudovou zkratovou spouští (výměnným modulem) musí být konstrukčně upraveny tak, aby nebylo možné změnit nastavenou proudovou hodnotu bez porušení prostředků proti neoprávněné manipulaci. Proudová hodnota nastavené spouště musí být nastavitelná skokově. Nastavená proudová hodnota musí být na stupnici nastavení jednoznačně definovaná a čitelná a musí odpovídat jmenovité řadě jističů.

Jako jistič pro spínací prvek musí být použit pouze jistič s jmenovitým proudem 2–6 A s nezáměnným označením proudové hodnoty, s jmenovitou zkratovou schopností minimálně 10 kA, charakteristikou B nebo C.Jistič pro spínací prvek musí být instalován ve svislé poloze tak, aby páčka v zapnuté poloze byla nahoře.

Každému spínacímu prvku musí být předřazen samostatný jistič.

6.4.2. Provedení a značení vodičů

Spojovací vedení použité v zapojení elektroměrového rozváděče musí být v níže uvedeném provedení:

• u průřezů do 6 mm² Cu (včetně) vodiči s plnými jádry;
• u průřezů 10 mm² a 16 mm² Cu vodiči s plnými nebo slaněnými jádry;
• u elektroměrových rozváděčů s pohyblivým panelem nebo pohyblivými dveřmi, u kterých dochází k nucenému ohýbání vodičů při manipulaci v rozváděči, musí být vždy použity slaněné vodiče Cu (bez ohledu na jejich průřez);
• musí být celistvých délek;
• odbočky z HDV k hlavním jističům a k jističům od spínacích prvků lze řešit použitím propojovacích hřebenů za předpokladu
  dodržení jejich proudové zatížitelnosti.

V případech použití slaněných vodičů nesmí být jejich konce upraveny cínováním, ale musí být ukončené nalisovanou dutinkou splňující následující:

• dutinka silových vodičů musí být s izolačním límcem a o minimální délce dutinky 18 mm (dutinka musí umožnit spolehlivé připojení ve svorce s dvěma šrouby);
• dutinka ostatních vodičů nesmí být s izolačním límcem;
• izolace slaněných vodičů musí být s popisem průřezu;
• všechny vodiče musí být provedeny strukturovanou kabeláží;
• vodiče musí být vhodným způsobem uchyceny tak, aby po uvolnění ze zařízení nedošlo k jejich zapadnutí či zkratu;
• každý z vodičů musí mít rezervu pro možnost opakovaného nalisování dutinky.

Barevné značení vodičů v elektroměrových rozváděčích vyrobených po 1. 1. 2020 musí být provedeno v souladu s PNE 35 7030 (viz tabulka) a odpovídat schématům v přílohách.

Konec vodičů zapojených do měřicích zařízení v rozváděči musí být zřetelně potištěny nebo označeny návlečkami s popisem:

U elektroměru:

• přívod do elektroměru L1P, L2P, L3P;
• vývod z elektroměru L1, L2, L3;
• nulový vodič N.

U elektroměru ve spojení s MTP:

• napěťové přívody k elektroměru L1, L2, L3
• proudové přívodní vodiče od MTP k elektroměru L1S1, L2S1, L3S1 (dříve „k“)
• proudové vývodní vodiče od MTP k elektroměru L1S2, L2S2, L3S2 (dříve „l“)
• nulový vodič N.

U spínacího prvku:

• přívodní fáze L;
• nulový vodič N;
• stykač akumulačního vytápění AKU;
• stykač přímotopného vytápění PV;
• vodič informace o tarifu pro řídící automatiku tepelného čerpadla ATC;
• stykač ohřevu teplé užitkové vody TUV;
• vodič pro stykač nebo automatiku nabíjecího zařízení pro elektromobil EMO;
• svorka pro ovládání tarifu TAR;
• vodič informace o tarifu pro optočlen TAO

6.4.3. Ovládací relé

Ovládací relé musí splňovat tyto technické požadavky:

• typ relé: elektromagnetické, výkonové;
• galvanické oddělení ovládací a ovládané části;
• jmenovité napětí cívky: 230V AC;
• proud odebíraný cívkou: max. 100mA;
• počet spínacích kontaktů: dle počtu ovládacích vodičů blokovaných spotřebičů;
• montáž: relé umístit do plombovatelného modulového krytu.
• relé nesmí být vybavené funkcí mechanického přepínače pro trvalé sepnutí (VYP/ZAP).

Ovládací relé je určeno pro oddělení fakturačního elektroměru od stykače blokovaných spotřebičů. Spotřebiče nesmí blokovat
přímo, ale přes výkonový spínací prvek (stykač).

Ovládací relé v plombovatelném krytu je možné umístit společně s přijímačem HDO do prostoru určeného pro HDO pouze za
předpokladu vhodného uchycení, výrobcem předepsané pracovní polohy a při dodržení minimálních rozměrů dle tabulky.

6.4.4. VYPÍNACÍ PRVEK NA VÝSTUPU ELEKTROMĚROVÉHO ROZVÁDĚČE

Pro odběrná místa s přímým fakturačním měřením a instalovanou výrobnou (včetně mikrozdroje standardně nebo zjednodušeně připojeného) nebo náhradním zdrojem musí být na výstupu z elektroměrového rozváděče instalován vypínací prvek, kterým bude možno z hlediska zpětných proudů odpojit navazující instalaci uživatele DS od elektroměrového rozváděče.
Instalace vypínacího prvku je doporučena také v odběrných místech, kde se do budoucna uvažuje s instalací výrobny nebo náhradního
zdroje pro případy nepředvídatelných stavů, které mohou nastat v odběrném elektrickém zařízení uživatele DS (PNE 35 7030). Schéma zapojení vypínacího prvku je uvedeno ve VP_1 (Schéma č. 13-17).
Hodnota jmenovitého proudu tohoto vypínacího prvku musí být minimálně ve velikosti proudové hodnoty hlavního jističe před
elektroměrem. Vypínací prvek musí být zapojen v měřené části elektroměrového rozváděče (např. místo vývodní svorkovnice) a označen tak, aby nedošlo k záměně s hlavním jističem, např. nápisem: „VYPÍNAČ INSTALACE“.
Mezi fakturačním elektroměrem a vypínacím prvkem nesmí být zapojeno jiné zařízení uživatele DS.
Jako vypínací prvek je možné použit mechanický vypínač nebo jistič, který v takovém případě neplní požadavky selektivity a jistící schopnosti dle normy ČSN 33 2000-4-43.
Umístění vypínacího prvku je možné i v plombovatelné části elektroměrového rozváděče.

6.4.5. Protipožární zařízení

Pokud je součástí elektroměrového rozvaděče aktivní nebo pasivní protipožární zařízení, pak musí splňovat ve všech bodech následující podmínky:

• bezpečnost dle normy ČSN EN 61010-1;
• NFPA 2001 (norma pro standard čistých hasicích látek);
• certifikát o funkčnosti;
• bez možnosti napojení na stálé elektrické napájení (zařízení musí být nezávislé a nevyžaduje napojení na externí zdroj elektrické energie);

Pasivní zařízení navíc splňuje následující body:

• izolační odpor kapaliny hasicího média dle normy ČSN EN 61439-1;
• zařízení nesmí obsahovat kovové a elektricky vodivé části.
  

Aktivní zařízení navíc splňuje následující body:

• hasicí látka musí být elektricky nevodivá;
• kompatibilita s DIN lištou.

 

6.3.1. Typy komunikačních rozhraní

ČEZ Distribuce, a. s. poskytuje výstupy z elektroměru pomocí rozhraní:

• S0 (impulzní výstup) pro fakturační měření typu B a C4
• metrologická dioda (impulzní výstup) pro fakturační měření typu B a C4
• optické rozhraní (odečet registrů z elektroměru) pro fakturační měření typu C4 bez dálkového přenosu údajů

Využívání těchto komunikačních rozhraní není bez souhlasu ČEZ Distribuce, a. s. povoleno.

Přehled schválených a doporučených zařízení pro komunikační rozhraní je zveřejněn na webových stránkách www.cezdistribuce.cz.

V případě poruchy rozhraní elektroměru S0, metrologické diody nebo optického rozhraní nebo při výměně měřidla neodpovídá PDS za případné škody na straně uživatele DS a nenese odpovědnost za zařízení uživatele DS. Odečty realizované uživatelem DS prostřednictvím zde uvedených rozhraní nenahrazují zákonné odečty společnosti ČEZ Distribuce, a. s.
Řešení rozhraní z elektroměru pomocí S0 je doporučený způsob pro využití impulzních výstupů z elektroměru.

6.3.2. S0 (impulzní výstup)

Výstupní impulzy z elektroměru je možné poskytovat za předpokladu galvanického oddělení obvodů optočlenem. Lze využít zařízení
bez tarifního vstupu nebo s tarifním vstupem.
Další možností je použití radiového modulu s bateriovým napájením při dodržení ustanovení ČSN 62 053-31. Ke svorkám impulzního
výstupu elektroměru je možné připojit vždy jen jeden optočlen / radiový modul.
Optočlen / radiový modul si pořizuje na své náklady uživatel DS, jeho napojení na elektroměr provede pověřený pracovník
PDS. Schéma příkladu zapojení optočlenu je uvedeno ve VP_1 (Schéma č. 10).

Podmínky pro instalaci optočlenu:

• umisťuje se do plombovatelné části rozváděče;
• propojení optočlenu je provedeno vodiči o průřezu 1,5 mm² Cu, pro + pól červená barva vodiče a pro - pól bílá barva;
• umístění optočlenu včetně jeho napájecího zdroje nesmí omezovat definovaný prostor pro elektroměr a spínací prvek dle tabulky;
• síťové napájení optočlenu bude řešeno z měřené části elektroměrového rozváděče, přednostně z vývodní svorkovnice pomocí svorky s integrovanou pojistkou.

Při použití optočlenu s tarifním vstupem musí být tento vstup připojen obdobně jako vodič ATC ve VP_1 (Schéma č. 7) a označen návlečkou TAO.

6.3.3. Metrologická dioda (impulzní výstup)

Snímač metrologické diody si pořizuje na své náklady uživatel DS, včetně jeho připevnění na elektroměr, za níže uvedených podmínek:

• upevnění snímače metrologické diody musí být odnímatelné bez použití nástroje; upevnění snímače metrologické diody se doporučuje nalepením kovové podložky pod optickou sondu pomocí oboustranné lepicí pásky tak, aby nebyly zakryty údaje na štítku elektroměru. Lepení sondy přímo na kryt elektroměru bez podložky, je nepřípustné;
• snímač metrologické diody včetně přívodního kabelu musí být na elektroměru upevněn tak, aby nezakrýval čárový kód elektroměru, technické údaje na štítku elektroměru a údaje zobrazené na displeji;
• při montážních pracích PDS může být snímač metrologické diody odpojen, opětovné zprovoznění si zajišťuje uživatel DS.

6.3.4. Optické rozhraní (odečet registrů z elektroměru)

Optické rozhraní elektroměru slouží primárně pro potřeby PDS.
Jedná se o optické rozhraní (IR port), které je definováno normou IEC 62056-21:2002 (ČSN EN 62056-21) s obousměrným digitálním komunikačním protokolem nad optickou transportní vrstvou, představovanou dvěma páry optických prvků typu vysílač – přijímač.
Zařízení pro komunikaci přes optické rozhraní si pořizuje na své náklady uživatel DS, včetně jeho připevnění na elektroměr. Musí
splňovat níže uvedené podmínky:

• zařízení musí být předloženo výrobcem k testování a schváleno PDS;
• zařízení může být použito jen u elektroměrů pro fakturační měření typu C4 bez dálkového přenosu údajů;
• zařízení včetně jeho napájecího zdroje nesmí omezovat definovaný prostor pro elektroměr a spínací prvek dle tabulky;
• síťové napájení zařízení bude realizováno z vývodní svorkovnice pomocí svorky s integrovanou pojistkou;
• četnost komunikace s elektroměrem smí být maximálně jednou za 15 minut;
• poskytovatel za řízení pro komunikaci přes optické rozhraní zajistí, že toto za řízení nebude ukládat k archivaci ani předávat
  uživateli DS jakákoliv jiná data než z níže uvedených registrů:
  
  • 1.8.1: Energie +A (odebraná energie v tarifu T1);
  • 1.8.2: Energie +A (odebraná energie v tarifu T2);
  • 2.8.0: Energie -A (dodaná energie celkem P);
  • C.1.0: výrobní číslo elektroměru.
• zařízení nebo snímač optického rozhraní musí splňovat ustanovení normy ČSN EN 62056-21 kapitoly 4.3.2 Charakteristické údaje magnetu;
• zařízení nebo snímač optického rozhraní v četně přívodního kabelu musí být na elektroměru upevněn tak, aby nezakrýval čárový kód elektroměru, technické údaje na štítku elektroměru a údaje zobrazené na displeji - platí pro elektroměrové rozváděče s odnímatelným krytem (maskou);
• při montážních nebo servisních činnostech a při odečtech stavů elektroměru (zejména optickou sondou) zajišťovaných PDS, může dojít k odpojení zařízení nebo snímače optického rozhraní uživatele DS, opětovné zprovoznění si zajišťuje uživatel DS.

6.3.4. Společná ustanovení pro komunikační rozhraní

Zařízení pro přenos údajů z rozhraní elektroměru musí splňovat následující podmínky:

• nesmí ovlivňovat funkci elektroměru nebo spínacího prvku a nesmí se mimo snímačů dle kapitoly 6.3.2 a 6.3.3 na ně upevňovat nebo umísťovat;
• umístění zařízení v rozváděči nesmí omezovat definovaný prostor pro elektroměr a spínací prvek (je-li použit) dle tabulky a musí umožnit provádění montážních a servisních činností a odečtů stavů elektroměrů zajišťovaných PDS;
• upevnění zařízení nebo snímače metrologické diody nebo optického rozhraní na elektroměru nesmí ovlivňovat jeho funkce, narušovat mechanicky nebo chemicky jeho kryt a musí umožnit činnosti zajišťované PDS, viz výše;
• umísťuje se přednostně mimo plombovatelnou část elektroměrového rozváděče.

Bližší informace k podmínkám poskytování komunikačního rozhraní jsou k dispozici na webových stránkách www.cezdistribuce.cz.

 

Veškerá měřicí místa definovaná v těchto Připojovacích podmínkách musí být provedena v soustavě napětí TN-C (přívod), TN-C případně TN-C-S (vývod). Třífázové elektroměry musí být zapojeny na správný sled fází (L1, L2, L3).
V případě připojení odlehlých malých odběrů stanoví pověřený pracovník PDS jiný způsob provedení soustavy po předchozím projednání s uživatelem DS.
Při přemístění měřicího místa musí být původní měřicí místo řádně zabezpečeno proti úrazu elektrickým proudem a neoprávněnému odběru.

6.2.1 Elektroměrové rozváděče a rozvodná jádra

Elektroměrové rozváděče a rozvodná jádra musí být:

• typově odzkoušeny a schváleny, s prohlášením o shodě ES, případně také s prohlášením o shodě EU a s označením CE. Při dodržení těchto podmínek může být součástí elektroměrového rozváděče také elektroměrová deska. Pokud si uživatel DS svépomocí zhotoví elektroměrový pilíř nebo výklenek ve fasádě z cihel, betonových bloků, ztraceného bednění apod., musí do něj umístit pouze elektroměrový rozváděč, který splňuje uvedené podmínky.
• se zkratovou odolností minimálně 10 kA;
• se štítkem a s technickou dokumentací včetně schématu zapojení u rozváděčů s více než jedním fakturačním měřením (uvnitř rozváděče);
• trvale přístupné pracovníkům PDS, např. u nově vybudovaných energetických center poskytnutím klíče (klíčů) uloženého ve schránce umístěné u vstupních dveří objektu uzamykatelné klíčem dle zámkového systému PDS.

Obecná ustanovení

Elektroměrové rozváděče a rozvodná jádra musí být:

• zajištěny proti vlhkosti a případné kondenzaci vodní páry v souladu s návodem k použití od výrobce;
• v provedení, které vyhovuje vnějším vlivům působící v daném prostoru:
  • po otevření dveří s krytím alespoň IP 20;
  • po uzavření dveří s krytím alespoň:
    • IP 2XC ve vnitřních instalacích;
    • IP 43 ve venkovních instalacích;
    • IP 44 ve venkovních instalacích v případě umístění u okraje komunikace (pokud při průjezdu vozidel existuje riziko zasažení elektrického zařízení stříkající vodou z komunikace).
• provedeny tak, aby svou konstrukcí minimalizovaly možnost provedení neoprávněného odběru nebo neoprávněné dodávky;
• provedeny tak, aby konstrukce umožňovala spolehlivou vizuální kontrolu všech neměřených rozvodů;
• uspořádány tak, aby byly živé části měřeného rozvodu řádně odděleny od prostoru pro elektroměry a spínací prvky;
• provedeny tak, aby byl kabelový prostor oddělen stálou nebo plombovatelnou přepážkou;
• provedeny tak, aby veškeré odnímatelné části (kryty rozváděčů) měly úchytné rukojeti pro bezpečnou obsluhu jedním pracovníkem s možností řádného zaplombování krytů neměřených částí;
• v provedení s dveřmi vybavenými typizovaným zámkem na trnový klíč 6×6 mm umístěným ve výšce max. 1700 mm nad definitivně upraveným terénem;
• volně přístupné obsluze, k uzamčení nesmí být použit zámek uživatele DS. Ve výjimečných případech, po projednání s pověřeným pracovníkem PDS, bude uzamčení rozváděče umožněno speciálním zámkem / klíčem typu „F“ dle zámkového systému ČEZ Distribuce, a. s.
• provedeny tak, aby na odnímatelném plombovatelném krytu jističů a jiných prvků nebyly instalovány žádné přístroje (elektroměr,
  spínací prvek, apod.)
• provedeny tak, aby byla umožněna obsluha veškerých jistících a vypínacích prvků umístěných v elektroměrovém rozváděči
  bez demontáže krytů.

V případech, kde není dostatečný signál mobilního operátora pro dálkový odečet měření, musí být uživatelem DS poskytnuta nezbytná součinnost pro vyvedení externí antény.
U stávajícího společného rozváděče, kde je instalován minimálně jeden fakturační elektroměr, PDS akceptuje stávající provedení elektroměrového rozváděče. Pravidla pro elektroměrové rozváděče s odnímatelnými kryty jsou popsána v kapitole 7.2.
Při úpravách stávajících rozváděčů je přípustné použití elektroměrové desky - např. při odstranění odnímatelného krytu (masky) při zachování požadovaných minimálních rozměrů dle tabulky č. 1.
U elektroměrových rozváděčů pro jeden nebo více elektroměrů (včetně rozváděčových sestav) musí být hlavní jistič a jistič pro spínací prvek ve fyzickém dosahu obsluhy jednou osobou od příslušného elektroměru/spínacího prvku.

6.2.2 Odnímatelný kryt elektroměrových rozváděčů

Z důvodu přístupnosti ovládacích prvků na elektroměrech je požadováno provedení elektroměrových rozváděčů výhradně bez
odnímatelného krytu.

Provedení s odnímatelným krytem PDS akceptuje pouze u:

• stávajícího společného rozváděče, kde se provádí změna sazby, změna počtu fází nebo do kterého se instaluje neprůběhový fakturační elektroměr, pokud v něm již je instalován minimálně jeden fakturační elektroměr
• provizorního, mobilního rozváděče pro krátkodobé odběry

V případech úprav stávajících elektroměrových rozváděčů, kde dvířka původně plnila roli odnímatelného krytu (masky) s okénky, mohou být tato stávající dvířka beze změny ponechána, za předpokladu dodržení Obecných ustanovení v kapitole 7.1.
Ve stávajících rozváděčích s odnímatelným krytem musí být pro čtení údajů z elektroměru a spínacího prvku vytvořena čirá prosklená okénka o níže uvedených rozměrech:

• minimálně 160×120 mm (vך) pro třífázový elektroměr;
• minimálně 100×100 mm (vך) pro jednofázový elektroměr a spínací prvek.

Upevnění plexiskla (skla) nalepením je nepřípustné. Fólii nelze použít.

Obecná pravidla pro umístění elektroměrového rozváděče:

• musí být umístěn tak, aby byl obsluze trvale přístupný;
• před elektroměrovým rozváděčem a elektrorozvodným jádrem musí být volný prostor o hloubce a šířce minimálně 800 mm, umožňující otevření dvířek v úhlu minimálně 90°, s rovnou plochou a upraveným terénem k bezpečnému provádění obsluhy a prací;
• musí mít střed elektroměru ve výšce 1000–1700 mm od podlahy nebo definitivně upraveného terénu;
• v případech, kdy je v jednom rozváděči umístěno více elektroměrů (spínacích prvků) nad sebou, musí být jejich středy ve výšce 700–1700 mm od podlahy nebo definitivně upraveného terénu;
• výška spodní hrany rozváděče od podlahy nebo definitivně upraveného terénu:
  • o ve vnitřních instalacích není stanovena, avšak jističe a svorkovnice PEN musí být obsluze přístupné ve výšce minimálně 300 mm;
  • o ve venkovních instalacích musí být minimálně 600 mm. S ohledem na místní a klimatické podmínky může pověřený pracovník PDS, požadovat umístění nad definovanou minimální výšku.
• nesmí být osazen do společných skříní s plynoměry, výjimku tvoří sestavy skříní pro tento ú čel schválené;
• nesmí se umísťovat na rameni schodiště;
• není dovoleno umístit elektroměrový rozváděč na sloup (stožár) v majetku PDS;
• v objektech pro osoby se zdravotním postižením jsou požadavky na umístění elektroměrového rozváděče stanoveny příslušnou ČSN;
• v atypických případech určí způsob připojení a umístění fakturačního měření odběru elektřiny pověřený pracovník PDS.

Odběrná místa nová a po ukončení rezervace příkonu

Typová schémata zapojení vývodů z jedné HDS pro více odběrných míst/výroben/LDS jsou uvedena ve VP_1 ( Schéma č. 22). U jednotlivých odběrných míst/výroben/LDS uvádíme odkazy na konkrétní schémata (a, b, c nebo d) v tomto schématu.

Bytové domy (schémata a, b, c):

Elektroměrové rozváděče a elektrorozvodná jádra se umísťují na místech trvale přístupných pověřeným pracovníkům PDS, obvykle na chodbě, na podestách schodiště nebo v energetických centrech (viz kapitola 6.2).

Rodinné domy (schémata c, d):

Elektroměrový rozváděč se umísťuje vždy na veřejně přístupné místo, tj. na hranici pozemku nebo na vnější stranu objektu, pokud tvoří hranici pozemku. Otevírání dvířek elektroměrového rozváděče musí být umožněno z vnější přístupné strany pozemku.

Chatové a zahrádkářské osady, řadové garáže (schémata c):

Elektroměry se umísťují pro několik objektů (uživatelů DS) v jednom elektroměrovém rozváděči instalovaném co nejblíže k místu napojení na DS nn tak, aby byl tento rozváděč přístupný vždy z veřejně přístupného místa. Každé odběrné místo/výrobna/LDS musí být měřena samostatným měřicím zařízením.

Provozovny a obchody (schémata a, b, c, d):

Umístění elektroměrových rozváděčů stanoví pověřený pracovník PDS, individuálně podle charakteru odběrného zařízení, avšak tak, aby byl tento rozváděč přístupný vždy z veřejně přístupného místa.

Občanská vybavenost s více zákazníky (obchodní střediska, domy služeb, hospodářské pavilony apod.) (schémata a, c):

Elektroměry se doporučuje soustředit do jednoho místa k tomu účelu vybaveného (např. energetické centrum, rozvodna nn apod.) a vždy přístupného z vnitřního veřejného prostoru.

U stávajících společných rozváděčů, kde je minimálně jedno odběrné místo/výrobna/LDS osazeno elektroměrem, PDS akceptuje
stávající umístění elektroměrového rozváděče.