Existují tyto základní druhy měření:
- měření typu A, kterým je průběhové měření s dálkovým denním přenosem údajů a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení,
- měření typu B, kterým je průběhové měření s dálkovým jiným něž denním přenosem údajů a průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení. Pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést jiným způsobem,
- měření typu C:
- a) průběhové měření kategorie C1 s dálkovým přenosem údajů vybavené funkcí dálkového odpojení, připojení nebo omezení výkonu, technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem,
- b) průběhové měření kategorie C2 s dálkovým přenosem údajů, vybavené funkcí technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem,
- c) průběhové měření kategorie C3 s dálkovým přenosem údajů vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem a
- d) ostatní měření kategorie C4, které může být průběhové a může být s dálkovým přenosem údajů.
Takzvané průběhové měření komunikuje na dálku pomocí moderních IT technologií. Není tedy nutné provádět odečet z číselníku elektroměru. U neprůběhového měření je nutné provádět klasický odečet elektroměru (z pravidla jednou za rok).
Dále lze dělit měření na přímé a nepřímé:
- přímé měření, kdy elektroměrem prochází veškerá měřená elektřina a nejsou použity měřicí transformátory,
- nepřímé měření, kdy je elektroměr použit v zapojení s měřicími transformátory proudu, kterými prochází veškerá měřená elektřina, a případně i s měřicími transformátory napětí. Podle strany transformátoru, na kterou jsou měřicí transformátory připojeny, je měření rozděleno na primární (na straně vyššího napětí) nebo sekundární (na straně nižšího napětí) měření.
Přímé měření se používá do hodnoty hlavního jističe 80 A (včetně). Nad tuto hodnotu se používá měření nepřímé.
Měření elektřiny legislativně upravuje vyhláška č. 359/2020 Sb.
Odběratele dělíme na čtyři kategorie podle toho, jakým způsobem elektřinu odebírají a k čemu ji používají. Jednotlivé kategorie se označují písmeny A, B, C a D.
| Kategorie | Popis |
|---|---|
| A | připojení k napěťové úrovni velmi vysokého napětí, či zvláště vysokého napětí (tito odběratelé mohou být připojeni z přenosové i distribuční soustavy) |
| B | připojení k napěťové hladině vysokého napětí |
| C | všichni odběratelé, kteří nespadají do kategorií A, B nebo D. Jsou to odběry na napěťové úrovni nízkého napětí sloužící pro komerční účely |
| D | odběratelem je fyzická osoba, odběr je z napěťové úrovně nízkého napětí a odběr slouží k uspokojování potřeb domácností |
Praktický tip: Dříve se používaly kategorie maloodběr a velkoodběr. Maloodběr byl napájen z úrovně nízkého napětí, velkoodběr z vyšších napěťových úrovní. Toto dělení se již oficiálně nepoužívá.
Tato hodnota je na napěťové hladině nn daná tzv. jmenovitou řadou jističů (kdy jednofázové připojení lze realizovat max. do výše 25 A):
6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100, 125, 160, 200, 250, 300, 315, 320, 400, 500, 630, 800, 1 000 A
Konkrétní hodnota rezervovaného příkonu je uvedena ve smlouvě a vychází z požadavku zákazníka a kapacity zařízení distribuční soustavy v místě připojení.
Přehledný postup naleznete ZDE.
Od revizního technika s platným osvědčením. Každý revizní technik má přiděleno evidenční číslo v této struktuře - AAAA/B/CC/R-EZ-EXX nebo AAAA/CC/R-EZ-EXX
| Pro posouzení správnosti a platnosti oprávnění revizního technika jsou pro nás podstatné: | |
|---|---|
| CC | Poslední dvojčíslí roku vydání osvědčení revizního technika (platnost je 5 let). |
| R-EZ | Musí být vždy, jedná se o revize elektrických zařízení. |
| EXX | Rozsah oprávnění – přípustné jsou obecně E1A, E1B, E2A a E2B. |
Upozornění: Osvědčení s jiným rozsahem (např. C1, C2) neuznáváme.
Pilíř elektroměrového rozváděče můžete vyzdít. Do pilíře je ale nutno osadit elektroměrový rozváděč určený pro zazdění
do pilíře. Na tento rozváděč musí být vydáno Prohlášení o shodě EU a musí být označen značkou CE.
Praktický tip: Dejte pozor na minimální výšku spodní hrany rozváděče dle Připojovacích podmínek nn minimálně 600 mm nad definitivně upraveným terénem ve venkovních instalacích.
Prohlášení o shodě vydává výrobce stanoveného výrobku. Výrobce tím prohlašuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády. Výrobek označí značkou CE.
Existuje několik variant, jak nahradit nulový můstek, který se již nevyrábí.
Blíže specifikováno ZDE.
ANO, při navýšení stávající premixovou desku akceptujeme.
ANO, můžete ji použít v obou případech.
- Při změně sazby lze ponechat stávající premixovou desku. Naopak dřevěnou, pertinaxovou nebo gumónovou elektroměrovou desku je nutné při změně sazby nahradit za premixovou desku.
- U nového odběrného místa může být elektroměrová deska použita pouze v elektroměrových rozváděčích typově odzkoušených a schválených s posouzením shody a s označením CE na kompletně vybavený rozváděč.
ANO může, ale pouze u stávajících rozváděčů.
U rozváděčů připojovaných po 1. 4. 2022 již musí být typizovaný zámek na trnový klíč 6×6 mm umístěný ve výšce max. 1700 mm nad definitivně upraveným terénem.
Více informací o komunikačním rozhraní najdete TADY.
Popis vodičů je nutný z důvodu správného připojení ovládaných spotřebičů ke spínacímu zařízení. U elektroměrů pro zjednodušení následných výměn.
| Minimální rozměry prostoru (v mm) pro umístění měřicích přístrojů: | šířka | výška | hloubka |
|---|---|---|---|
| Elektroměr jednofázový | 180 | 300 | 160 |
| Elektroměr třífázový | 200 | 400 | 160 |
| Spínací prvek nebo komunikační jednotka | 180 | 300 | 160 |
| Prostor pro pomocné přístroje (např. optočlen, zařízení pro dálkový přenos impulzů, vysílač k přenosu stavu výstupních kontaktů přijímače HDO, ovládací relé) |
100 | 200 | 160 |
NE, tento jistič použít nelze. V kapitole 3.4.1. Připojovacích podmínek nn jsou uvedeny informace o jističích.
ANO, lze.
Praktický tip: Doporučujeme rekonstrukci elektroměrového jádra s ohledem na předpokládaný vyšší instalovaný příkon odběrných míst v objektu. Hlavní domovní vedení musí být dimenzováno na všechny k němu připojené odběry v souladu s ČSN 33 2130 ed. 3.
ANO, pokud je hlavní domovní skříň v majetku zákazníka. Pokud je pilíř s hlavní domovní skříní nebo rozpojovací skříní v majetku ČEZ Distribuce, nesmí k němu být shora ani z boku mechanicky připevněno žádné další zařízení.
První fáze (L1) je hnědá, druhá fáze (L2) je černá a třetí fáze (L3) je šedá. Toto barevné značení je vyžadováno v elektroměrových rozváděčích vyrobených po 1. 1. 2020.
ANO, musí být vyveden z první fáze (L1). Dále musí dodržovat barevné značení (L1), to znamená být hnědý a zřetelně potištěn nebo označen návlečkou s popisem (L). Toto barevné značení je vyžadováno u rozvaděčů s datem výroby v elektroměrových rozváděčích vyrobených po 1. 1. 2020.
Detailní informace včetně výjimek z výše uvedeného najdete v Připojovacích podmínkách nn.
Ze skla, či plexiskla. K masce musí být přichyceny šrouby, či nýty, nesmí být k masce přilepeny.
Závěrem zprávy o revizi musí být, že zařízení je schopno bezpečného provozu.
Pohon kompresoru tepelného čerpadla se neblokuje. Blokují se pouze spotřebiče pro přímotopné vytápění a ohřev teplé užitkové vody, které nejsou součástí tepelného čerpadla. V takovém případě je nutné kromě vodiče nesoucího informaci o sepnutí nízkého tarifu pro řídící automatiku tepelného čerpadla (ATC) připojit i vodiče blokující stykače přímotopného vytápění (PV) nebo ohřevu užitkové vody (TUV). Více informací najdete v příloze Připojovacích podmínek nn.
NE, pokud dochází pouze ke změně zákazníka, jistič není nutno měnit.
Platnost rezervace příkonu po ukončení odběru stanovuje vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 16/2016 Sb., která v §10 uvádí, že v případě ukončení smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy trvá rezervace příkonu 48 měsíců ode dne ukončení smlouvy. Při připojování nových elektrických zařízení nebo v případě propadlé rezervace se podává žádost o připojení, na základě které je odesílána smlouva o připojení nebo smlouva o smlouvě budoucí o připojení, kde je uvedený povolený termín připojení nebo lhůta na zajištění úpravy zařízení distribuční soustavy.
Pokud opětovná montáž elektroměru proběhne do 12 měsíců od ukončení předchozí smlouvy a v odběrném místě nebyly při demontáže měřidla zjištěny závažné závady, není revize nutná. V ostatních případech revizní zprávu požadujeme.
U nepřímého měření se vždy podává Žádost o změnu rezervovaného příkonu (při zvýšení i snížení).
Před zahájením úprav podle podmínek stanovených Smlouvou o připojení je nutné požádat o rozplombování odběrného místa (provádí pracovník ČEZ Distribuce).
Po úpravě odběrného místa, doložení platné zprávy o revizi a případných dalších podkladů, provedou pracovníci ČEZ Distribuce kontrolu/výměnu elektroměru a odběrné místo zaplombují.
Před připojením nového odběrného místa je nutné podat Žádost o připojení k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí. Na základě této žádosti obdržíte návrh smlouvy a technické podmínky připojení, které řeší i případnou výměnu hlavní domovní skříně. Pokud je přípojka v majetku ČEZ Distribuce, provede její výměnu na základě smlouvy ČEZ Distribuce. K výměně dojde po uzavření smlouvy a uhrazení podílu za rezervovaný příkon nově připojovaného odběrného místa.