Alternativní způsoby posílení šluknovského výběžku elektřinou

Hledali jsme optimální technické řešení a v rámci přípravy zkoumali i tyto varianty:

  1. Výstavba příhradového venkovního vedení

    Jedná se o preferovanou variantu, která je z hlediska finančního, technického i provozního nejvýhodnější. Takováto forma vedení je z hlediska poruchovosti a spolehlivosti nejlepší. Snadná identifikace a odstraňování poruch na venkovním vedení, doba pro odstranění poruchy je krátká. Nevýhodou venkovních vedení je zásah do krajiny (průseky v lesních porostech), který lze redukovat volbou trasy, výškou a typem stožárů, případně doplnit vhodnou vegetační clonou.
  2. Výstavba střídavého kabelového vedení 110 kV

    Jedná se o finančně velmi náročnou záležitost (až 10x dražší varianta proti venkovnímu vedení) s nulovým ekonomickým přínosem či návratností. tato varianta má také nezanedbatelný zásah do krajiny. V celé šíři i délce ochranného pásma kabelového vedení není možné vysazovat trvalé porosty a kabelové vedení přejíždět technikou o hmotnosti nad 6 tun. Výkopové práce (hloubka min. 1,5 m, šířka až 1 m) mohou narušit či ovlivnit přirozený tok podzemních vod a pramenišť. Zásahem do krajiny může docházet k erozi půdy.</p>
  3. Výstavba stejnosměrného kabelového vedení 110 kV

    Jedná se o finančně a technicky náročnou záležitost s nulovým ekonomickým přínosem či návratností. Tato varianta má téměř totožný zásah do krajiny jako varianta č. 2. Tento způsob přenosu elektrické energie se využívá na velmi krátké vzdálenosti nebo pro průmyslové rozvody nikoli pro distribuční účely. Ekonomicky málo efektivní z důvodu vyšších ztrát v přenosu energie. Na obou koncích stejnosměrného kabelu musí být vybudovány měnírny ve velikosti větších RD osazené z pohledu distributora nestandardním technologickým zařízením (obdoba drážních měníren). Vyšší náklady na provoz a údržbu. V rámci ČR se podobné zařízení téměř neprovozuje = minimum zkušeností.
  4. Kompaktní (estetické) vedení

    Jedná se o akceptovatelnou variantu, která je dražší z finančního hlediska. Ve vybraných pohledově exponovaných místech jde realizovat kompaktní stožárové konstrukce s doplněním vhodné vegetační clony.
  5. Výstavba kombinovaného vedení 110 kV (část kabelového a část vrchního vedení)

    Kombinace vrchního a kabelového vedení je varianta doporučovaná MŽP a MMR na základě nezávislé územní studie. Jedná se o citlivější řešení s ohledem na životní prostředí a zásah do krajiny. Spolehlivost tohoto řešení klesá s vícero vloženými kabelovými úseky, je proto nasnadě preferovat pouze jeden ucelený kabelový úsek umístěný co nejblíže ideální polovině celého úseku vedení.
  6. Výstavba venkovního vedení 110 kV ze SRN

    Legislativní komplikace a omezení z důvodu přeshraniční dodávky elektrické energie. Nutnost zřídit licenci pro území mimo ČR, dopad do evropské legislativy. Realizaci nelze zajistit bez změny národní legislativy. Odlišná pravidla pro povolování liniových staveb mezi ČR, Polskem a SRN, jiné technické normy = náročná projekční příprava. Nepredikovatelné stanovisko dotčených vlastníků a obcí na straně Polska a SRN. Absence územně plánovací dokumentace ze strany SRN a Polska, chybí projednatelný koridor. Nutno vybudovat přeshraniční předávací místa. Předpokládaný vysoký nárůst ceny energie v oblasti Šluknovského výběžku s ohledem na přeshraniční dodávku. Distributor nesmí z pohledu legislativy (oddělení obchodu, distribuce a výroby) obchodovat s elektrickou energií, proto by nemohl energii nakupovat v SRN a prodávat v ČR. Prodej energie by musel zajišťovat některý z držitelů licence na prodej elektřiny.
  7. Výstavba venkovního vedení 400 kV a TR 400/110 kV

    Záměr, který nespadá do kompetencí ČEZ Distribuce. Problematiku by musel řešit provozovatel přenosové soustavy ČEPS, a. s., výstavbou liniového vedení 400 kV a výstavbou TR 440/110 kV. Zásah do krajiny a ŽP je z pohledu výstavby stožárů 400 kV a TR 400/110 kV daleko větší než u 110 kV. Větší ochranné pásmo, větší a vyšší stožáry, velký pozemek pro umístění TR. Ekonomicky velice náročné řešení s nulovou návratností. V územně plánovací dokumentaci i ve výhledech naprosto chybí koridor pro trasu vedení 400 kV. Z časového hlediska je varianta neakceptovatelná. Než se podaří projednat změnu ÚP a získat souhlasy dotčených orgánů a stavebního úřadu, bude situace ve Šluknovském výběžku kritická. Energetické potřeby Šluknovského výběžku nevyžadují takovéto "megalomanské" řešení a my s tímto řešením nepočítáme.
  8. Podpora výstavby alternativních zdrojů elektřiny ve Šluknovském výběžku

    a) výstavba několika větrných nebo fotovoltaických elektráren v oblasti Šluknovského výběžku nevyřeší výkonový deficit v dané oblasti. Postavit by se musela větší větrná nebo sluneční farma s výkonem cca 20 MW. Větrné i fotovoltaické elektrárny jsou z hlediska dodávky elektrické energie považovány za nestabilní zdroj, u kterého se nedá predikovat výroba elektrické energie. Regulace takových výroben je z tohoto důvodu obtížná.

    b) velké elektrárny spalující biomasu a bioplyn jsou závislé na dostatečném množství levného vstupního média (bioplyn, biomasa) a jeho trvalý přísun. Toto médium se musí do elektrárny dopravit, což způsobí větší zátěž na dopravní infrastrukturu a nepřímo ovlivní ŽP (větší hluk z dopravy a exhalace výfukových plynů). Těžba dřevní hmoty v CHKO bude také pravděpodobně komplikovaná. Dovoz média z větších vzdáleností ovlivní ekonomiku provozu elektrárny a hrozí, že se nenajde investor, který by měl o takovouto investici zájem.

    c) výstavby plynové elektrárny není vzhledem k ceně plynu a jeho očekávanému vývoji finančně efektivní.
  9. Modernizace stávajícího dvojitého vedení

    Jedná se o pouze dílčí (nekoncepční) řešení problematiky, resp. odsunutí problému o několik let  vpřed. Snížení komfortu dodávek elektřiny pro odběratele pro dobu výstavby (větší počet odstávek a přerušení dodávky). Z pohledu povětrnostních vlivů zůstane zachována stávající nízká spolehlivost dodávek elektřiny jako před "modernizací" vedení. Pouze mírný nárůst kapacity vedení nezajistí dostatečný rozvoj regionu.
  10. Zvýšení nebo plné využití přenosových vedení

    Jedná se o nesystémové a dílčí řešení, které nezvýší spolehlivost dodávek elektřiny ani navýšení stávajících kapacitních možností. Tato varianta neumožní žádný další rozvoj regionu z pohledu deficitu výkonu. Přínosy této varianty nelze vyčíslit ani ověřit. Z pohledu povětrnostních vlivů zůstane zachována stávající nízká spolehlivost dodávek elektřiny.
  11. Podpora Smart Grids

    a) jedná se o řešení, které nezvýší spolehlivost dodávek elektřiny ani navýšení stávajících kapacitních možností. Tato varianta neumožní žádný další rozvoj regionu z pohledu deficitu výkonu ani z pohledu přirozeného nárůstu odběrů. Využití metody Smart Grids je založeno na vyrovnání bilance spotřeby a výroby v lokalitě, variantu nelze využít pro pokrytí nárůstu spotřeby,

    b) zkušenosti z pilotního projektu Smart-regionu Vrchlabí (projekt "automatizovaná a soběstačná distribuční síť" zastřešený Skupinou ČEZ a předními světovými výrobci technologií zaměřených na distribuční soustavy - CISCO, Siemens, ABB, Current International Technologies atd.) potvrdily, že se chování a zvyky odběratelů z pohledu spotřeby elektřiny po zařazení do kategorie SMART zásadně nezmění. Distribuční rozvody, odběratele ani jejich odběrná místa nejsou na takovouto změnu připraveni. Dle našeho odhadu nebudou odběratelé v ekonomicky slabém regionu ochotni investovat do SMART spotřebičů. Toto řešení je náročné po finanční, technické i časové stránce. Z pohledu povětrnostních vlivů zůstane zachována stávající nízká spolehlivost dodávek elektřiny.